Podzimní a zimní měsíce jsou pro mnohé z nás synonymem zvýšeného rizika nachlazení a různých viróz. Často si ani neuvědomujeme, že mezi obyčejnou virózou a chřipkou existují zásadní rozdíly, které mohou mít vliv na naše zdraví i následnou léčbu. Zatímco banální viróza nás obvykle jen omezí v běžných aktivitách, chřipka může být mnohem závažnější a v krajních případech i život ohrožující.
Viróza je souhrnný název pro infekční onemocnění způsobené viry. Tyto viry napadají různé buňky v našem těle a mohou způsobovat širokou škálu příznaků. Nejčastěji se s virózou setkáváme v podobě klasického nachlazení, ale může se projevovat i jako rýma, kašel, bolest v krku, únava nebo zvýšená teplota. Typickým znakem virózy je mírnější průběh. Mnoho lidí ji proto podceňuje a snaží se ji „přechodit', což může vést k jejímu šíření v kolektivu.
Inkubační doba virózy se obvykle pohybuje od dvou do deseti dnů. Mezi hlavní příznaky patří často rýma, mírná únava a zanedbatelný kašel. Většina lidí s virózou zůstává doma jen první dva dny, kdy mají zvýšenou teplotu, a poté se vracejí do práce či školy, kde mohou nevědomky šířit nákazu.
Na rozdíl od běžné virózy vás chřipka doslova „odrovná'. Charakteristické jsou pro ni silné bolesti svalů a kloubů, extrémní únava a nesnesitelná malátnost. Typicky se při chřipce neprojevuje rýma, ale zato velmi silný a dráždivý kašel. Inkubační doba chřipky je kratší, pohybuje se od několika hodin až po pět dní, nejčastěji však jeden až dva dny od nákazy.
Chřipka si nevybírá. Ačkoli jsou nejvíce ohroženi lidé pracující ve velkých kolektivech, školáci a cestující v hromadné dopravě, závažný průběh, a dokonce i fatální následky, mohou postihnout i mladé a zdravé jedince. V obdobích epidemií se rizikovou skupinou stávají i lidé trpící obezitou. Komplikace chřipky často vedou k postižení plic a selhání dýchání, což může vyžadovat intenzivní péči na jednotce ARO a zanechat i trvalé následky.
Sezónní výskyt respiračních onemocnění je spojen s několika faktory. S nástupem chladnějšího počasí trávíme více času uvnitř, v nevětraných prostorech, kde se viry snadněji šíří z člověka na člověka. Podceňujeme teplotní výkyvy a oblékáme se nevhodně, což oslabuje naši imunitu. Zároveň vlhkost a nižší teploty mohou prodloužit přežívání virů na kontaminovaných površích, jako jsou kliky dveří, madla v dopravních prostředcích nebo telefony.
Existují i teorie spojující sezónní výskyt s nedostatkem slunečního svitu a tedy s nižší hladinou vitaminu D v těle, který hraje důležitou roli v imunitním systému. Nezapomínejme ani na to, že aerosolový přenos viru je nejefektivnější při nízkých teplotách a suchém vzduchu.
Nejlepší obranou proti virózám a chřipce je důsledná prevence. Základem je správná hygiena rukou. Pravidelné a důkladné mytí mýdlem a vodou je naprosto nezbytné. Vždy, když si myjete ruce, myslete na to, že se můžete nakazit dotykem kontaminovaného předmětu.
Když kašlete nebo kýcháte, vždy si zakryjte ústa a nos jednorázovým kapesníčkem, který ihned poté vyhoďte. Vyhýbejte se zbytečnému kontaktu s lidmi, u kterých pozorujete příznaky onemocnění. Osvědčuje se také pobyt na čerstvém vzduchu, který posiluje imunitu.
Chřipku způsobují viry z čeledi Orthomyxoviridae, konkrétně typy A a B. Tyto viry mají komplexní strukturu s RNA uloženou v nukleokapsidě, obalenou lipidovou membránou. Klíčovou roli v jejich patogenitě hrají povrchové antigeny, které usnadňují jejich množení v dýchacích cestách. Tyto antigeny, zejména hemaglutinin (H) a neuraminidáza (N), se neustále mění prostřednictvím procesů zvaných antigenní drift a antigenní shift.
Antigenní drift představuje drobné změny v antigenní struktuře viru, které vznikají mutacemi. Tyto malé změny jsou příčinou opakujících se menších epidemií. Imunita populace si na ně postupně zvyká, ale virus si zachovává schopnost infikovat.
Antigenní shift je mnohem závažnější. Dochází k výrazné změně v jednom nebo obou klíčových antigenech, čímž vzniká prakticky nový typ viru. Takový virus je pro lidskou populaci zcela nový, chybí mu kolektivní imunita, a proto může vyvolat rozsáhlé pandemie. K antigennímu shiftu dochází u virů chřipky typu A, přičemž rezervoárem nových typů jsou často ptáci a prasata. Tyto pandemie se objevují v intervalech deseti let i více.
Existuje i virus typu C, který způsobuje mírnější formy onemocnění, aniž by vyvolával epidemie či pandemie. Na rozdíl od typu A se u typu B antigenní shift zatím nezaznamenal.
Malé děti jsou často nejvíce nakažlivé, protože šíří virus již v bezpříznakovém období a mohou tak činit až dva týdny po infekci. U zdravých dospělých se virus uvolňuje do prostředí po dobu přibližně týden, ale pokud je chřipka komplikována zápalem plic, může tato doba přesáhnout i deset dní.
Velké riziko pro okolí představují i pacienti s asymptomatickým průběhem, tedy lidé, kteří sice onemocnění prodělávají, ale bez zjevných příznaků, čímž přispívají k dalšímu šíření viru.
Pokud máte podezření na chřipku, zejména pokud patříte do rizikové skupiny nebo se objeví varovné příznaky jako potíže s dýcháním, silné bolesti na hrudi či vysoká horečka, která neklesá, neváhejte a navštivte lékaře. Včasná diagnóza a případná antivirová léčba mohou výrazně zmírnit průběh onemocnění a předejít vážným komplikacím.
Pamatujte, že i když se většina viróz odezní sama, správné rozlišení mezi běžnou virózou a chřipkou vám pomůže lépe se chránit a efektivněji pečovat o své zdraví během chladnějších měsíců.