Vysílač Liblice: Majestátní dominanta a kus české historie

Vítejte u článku, který se ponoří do fascinující historie a technických parametrů jednoho z nejikoničtějších symbolů české krajiny - vysílače v Liblicích. Tento kolos, tyčící se do výše 357,4 metrů, nejenže definuje horizont Českobrodska, ale zároveň představuje nejvyšší stavbu v České republice. Jeho monumentálnost je ohromující - převyšuje slavnou pařížskou Eiffelovu věž o celých 55 metrů a o metrů se tyčí nad pražskou Žižkovskou věží. Ačkoliv nedosahuje ani poloviny výšky nejvyšší budovy světa Burdž Chalífy, pro středoevropské poměry jde o skutečného obra s bohatou a poutavou minulostí.

Počátky a legendy spojené s Liblicemi

Zajímavostí je, že oblast kolem dnešního vysílače není jen technologickým zázrakem, ale také místem opředeným dávnými legendami. Právě sem kronikář Dalimil umístil slavnou pověst o sv. Václavovi a zlickém knížeti Radslavovi. Podle této starobylé ságý se zde měla odehrát bitva, kde se oba vojevůdci střetli s vlastními armádami. Text legendy popisuje moment, kdy Radslav, spatřiv na Václavově čele zlatý kříž a po jeho boku anděly s meči, poklekl a prosil o milost. Místo, kde se tato událost údajně stala, nese název Klečky a nachází se nedaleko současné křižovatky kolínské silnice a odbočky na Kostelec nad Černými lesy. Místní obyvatelé tuto lokalitu znají pod názvem Červený sloup, který byl podle pověstí spojen s tajemným nápisem, jenž údajně vedl k nalezení zakopaného pokladu. Dnes zde stojí žulový pomník od známého architekta Jaromíra Krejcara, připomínající dramatické události z konce druhé světové války.

Technický zázrak s ambicemi

Samotné zahájení rozhlasového vysílání ze středovlnného vysílače na kmitočtu 1368 kHz proběhlo v říjnu 1936. S výkonem 150 kW šlo v té době o nejvýkonnější vysílač v Evropě. Tato stavba, označovaná jako zázrak techniky "made in U.S.A.", dosáhla rekordní výšky 357,4 metrů a byla zprovozněna právě v roce 1936. Během druhé světové války našel vysílač své využití i v temných časech nacistické okupace, kdy sloužil jako rušička zakázaného zahraničního vysílání. Jeho význam se potvrdil i v závěru války.

Liblice v ohnisku dění: Konec války a odboj

Osudový den 6. května 1945 se zapsal do historie vysílače nesmazatelným písmem. Čeští zaměstnanci se pokusili předat vysílač německým vojákům, kteří však odmítli a přivolali si posily. Vypuklo ozbrojené povstání a situace eskalovala. Navzdory snahám o obnovení vysílání, které mělo informovat o blížící se kapitulaci Německa, docházelo k prudkým bojům. Německé jednotky zahájily palbu na odbojáře i civilisty shromážděné v okolí. Došlo k tragickým ztrátám na životech. Přibližně šest desítek zadržených Čechů bylo vedeno do českobrodského gymnázia, kde sídlil štáb generála Richarda Reimanna. Naštěstí díky nečekanému příjezdu amerických parlamentářů došlo k propuštění zajatců. Celkem si tento incident vyžádal životy osmnácti českých občanů, jejichž jména jsou dnes vytesána do kamenného pomníku na rozcestí. Je ironií, že zatímco vysílač hlásil konec války, pod jeho stožáry se v tu chvíli odehrávaly lidské tragédie.

Modernizace, rušičky a adrenalinové zážitky

Po válce vysílač v Liblicích dále sloužil svému účelu. Během modernizace v roce 1965 došlo k úpravám a v souladu s tradicí z dob okupace byl vysílač využíván komunistickým režimem také jako rušička dlouhovlnného signálu ze zahraničí. Jeho dosah byl v nočních hodinách slyšitelný po celé Evropě. Kromě svého primárního vysílacího účelu se liblické stožáry, coby nejvyšší stavby v zemi, staly cílem i pro milovníky adrenalinu. V srpnu 1998 došlo k dramatickému incidentu, kdy se paraglidista po seskoku ze samého vrcholu zachytil padákem o kotevní lano a ve výšce 200 metrů nad zemí musel čekat na záchranu pomocí vrtulníku.

Budoucnost nejasná: Konec jedné éry

Standardní funkci vysílače plnily stožáry až do roku 2005, kdy s přechodem na digitální vysílání ztratil svůj primární účel. Vlastník, České Radiokomunikace, aktuálně jedná o budoucím využití této unikátní stavby. Podle vyjádření mluvčí Anny Tůmové, je zajištění provozu a nutných oprav pro majitele finančně náročné.

Nabízí se i myšlenka, že by stát mohl finančně podpořit provoz vysílačů, které mají potenciál pokrýt celé území České republiky. Analogové rozhlasové vysílání by například mohlo sloužit jako efektivní záložní řešení pro komunikaci v případě mimořádných situací. S myšlenkou zachování vysílačů se ztotožnili i místní obyvatelé, kteří iniciovali vznik petice. Pro ně jsou stožáry symbolem domova a nepostradatelnou součástí krajiny.

Konec nadvlády

S koncem analogového vysílání přišel i konec dominance liblického vysílače jako nejvyšší stavby v Česku. Toto prvenství mu odebere vysílač Krašov, který je o 7,5 metru nižší. Českobrodsko tak přijde o svou dominantu a symbolickou stavbu, jejíž historie je neodmyslitelně spjata s vývojem technologií, ale i s klíčovými momenty českých dějin.

Zajímavostí je, že původní vysílač, označovaný jako Liblice A, z let byl nahrazen modernější konstrukcí v letech 1934-1936. Původní stožáry dosloužily v roce 1959 a byly zlikvidovány v roce 1960. Vysílač Liblice B se tak stal nejvýkonnějším rozhlasovým vysílačem ve středních vlnách v Česku, pokrývajícím i oblasti mimo střední Čechy.

Ačkoliv vysílač ztratil své původní využití, jeho silueta a příběh zůstávají nezapomenutelné. Je to připomínka technologického pokroku, ale i svědkem událostí, které formovaly naši moderní historii.